Vlivy nouzového stavu na běžnou obchodní činnost

Aktuální krizová situace a mimořádná opatření, která s ní souvisejí, přináší celou řadu praktických otázek, které pro Vás zodpovídají naši odborníci. V případě doplňujících dotazů nás neváhejte kontaktovat.

PRACOVNĚPRÁVNÍ AGENDA

Náleží zaměstnanci náhrada mzdy v případě, že mu byla nařízena rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví nebo lékaře karanténa?

Ano náleží. Jedná se o tzv. překážku v práci na straně zaměstnance, po dobu jejíhož trvání má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Na její úhradu může zaměstnavatel požádat o příspěvek z programu ochrany zaměstnanosti Antivirus ve výši odpovídající 80 % vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, maximálně však 39.000 Kč na jednoho zaměstnance. Od 15. dne karantény náleží zaměstnanci dávky nemocenského pojištění.

Náleží zaměstnanci náhrada mzdy v případě uzavření či omezení provozu zaměstnavatele v důsledku krizových usnesení vlády ČR a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví?

Ano náleží. Jedná se o tzv. překážku v práci na straně zaměstnavatele, po dobu jejíhož trvání má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Na její úhradu může zaměstnavatel požádat o příspěvek z programu ochrany zaměstnanosti Antivirus ve výši odpovídající 80 % vyplacené náhrady mzdy, včetně odvodů, maximálně však 39.000 Kč na jednoho zaměstnance.

Náleží zaměstnanci náhrada mzdy v případě uzavření provozu z důvodu nařízené karantény či péče o dítě u významné části zaměstnanců (minimálně 30 %)?

Ano náleží. Jedná se o tzv. překážku v práci na straně zaměstnavatele, po dobu jejíhož trvání má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Na její úhradu může zaměstnavatel požádat o příspěvek z programu ochrany zaměstnanosti Antivirus ve výši odpovídající 60 %, včetně odvodů, maximálně však 29.000 Kč na jednoho zaměstnance.

Náleží zaměstnanci náhrada mzdy v případě omezení nebo uzavření provozu zaměstnavatele z důvodu omezení dostupnosti surovin, výrobků či služeb nezbytných pro činnost zaměstnavatele v důsledku krizových usnesení vlády ČR a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví?

Ano náleží. Jedná se o tzv. prostoj, po dobu trvání prostoje má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. Na její úhradu může zaměstnavatel požádat o příspěvek z programu ochrany zaměstnanosti Antivirus ve výši odpovídající 60 %, včetně odvodů, maximálně však 29.000 Kč na jednoho zaměstnance.

Náleží zaměstnanci náhrada mzdy v případě omezení nebo uzavření provozu zaměstnavatele z důvodu omezení poptávky po službách či výrobcích zaměstnavatele v důsledku krizových usnesení vlády ČR a mimořádných opatření orgánů ochrany veřejného zdraví?

Ano náleží. Jedná se o tzv. částečnou nezaměstnanost, kterou může dohodnout zaměstnavatel s odborovou organizací, která u něj působí. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem. Po dobu trvání částečné nezaměstnanosti má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši minimálně 60 % průměrného výdělku. Na její úhradu může zaměstnavatel požádat o příspěvek z programu ochrany zaměstnanosti Antivirus ve výši odpovídající 60 %, včetně odvodů, maximálně však 29.000 Kč na jednoho zaměstnance.

SMLUVNÍ VZTAHY

Má nájemce prostoru sloužícího podnikání právo na "úlevy" v hrazení nájemného v případě uzavření provozovny z důvodu vyhlášeného nouzového stavu?

Při posuzování práv a povinností smluvních stran je vždy nutné vycházet primárně z konkrétních podmínek, které byly pronajímatelem a nájemcem ujednány v nájemní smlouvě. Pokud bychom vycházeli pouze z ustanovení občanského zákoníku, pak platí, že nájemce je oprávněn požadovat po pronajímateli slevu z nájemného v případě, že je v užívání předmětu nájmu rušen jednáním třetí osoby nebo pokud předmět nájmu má vadu ztěžující nájemci jeho užívání a pronajímatel tuto vadu neodstraní, ačkoliv k tomu byl povinný, případně má nájemce právo na prominutí nájemného, ztěžuje-li taková vada užívání předmětu nájmu zásadním způsobem či znemožňuje-li zcela užívání předmětu nájmu. Uvedené se však nevztahuje na případy, kdy provozovna musela být uzavřena z důvodu přijetí krizových opatření vlády či mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, jelikož toto ztížení či nemožnost užívání předmětu nájmu nespočívá v jednání či opomenutí pronajímatele. Poskytnutí přiměřené slevy z nájemného tak závisí pouze na uvážení pronajímatele, který může učinit tento vstřícný krok z vlastní vůle zejména za účelem zachování dobrých vztahů s nájemcem. V případě, že však v důsledku pandemie a vyhlášení nouzového stavu České republiky došlo k podstatné změně okolností, která založila zvlášť hrubý nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran znevýhodňující nájemce, je nájemce oprávněn domáhat se po pronajímateli obnovení jednání o obsahu nájemní smlouvy. Pokud se nájemce a pronajímatel na nových podmínkách nájemní smlouvy nedohodnou, může se kterákoliv ze stran obrátit na soud, který může rozhodnout o změně podmínek nájemní smlouvy nebo nájemní smlouvu dokonce i zrušit. Nájemce však své právo na obnovení jednání o nájemní smlouvě nemůže uplatnit v případě, že na sebe převzal nebezpečí změny okolností, což u nájemních smluv uzavíraných mezi podnikateli bývá obvyklé.

Bude podnikatelům odložena splatnost nájemného?

Poslanecká sněmovna dne 8. dubna 2020 schválila návrh zákona, dle kterého v případě, že se nájemce prostoru sloužícího podnikání dostane v období od 12. března 2020 do 30. června 2020 do prodlení s placením nájemného (nikoliv služeb), nemůže pronajímatel pouze z tohoto důvodu jednostranně ukončit nájem, pokud k takovému prodlení došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které nájemci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti. Dlužné nájemné za uvedené období je nájemce povinen pronajímateli doplatit, a to nejpozději do 31. prosince 2020. V této souvislosti však upozorňujeme, že dle znění zákona schváleného sněmovnou nejde reálně o odložení splatnosti nájemného. Povinnost nájemce uhradit včas nájemné trvá a v případě, že tak neučiní a dostane se s úhradou nájemného za období od 12. března 2020 do 30. června 2020 do prodlení, nebude sice pronajímatel oprávněn dát nájemci pouze z tohoto důvodu výpověď z nájmu, avšak v důsledku prodlení se zaplacením nájemného nájemci může vzniknout povinnost zaplatit pronajímateli mimo dlužné nájemné i úroky z prodlení, případně smluvní pokuty, byly-li v nájemní smlouvě ujednány.

Zbavuje Vás okolnost vyšší moci povinnosti hradit smluvní pokutu a úroky z prodlení v případě prodlení s plněním smlouvy?

Epidemii koronaviru COVID-19 a s ní spojená opatření je možné považovat za překážku zabraňující řádnému plnění povinností ze smlouvy obecně označovanou jako tzv. „vyšší moc“. Pokud se strana dostane do prodlení s plněním smlouvy v důsledku vyšší moci, může se zprostit povinnosti nahradit poškozené straně škodu vzniklou nesplněním závazku. I přes vyšší moc však fakticky došlo k porušení smlouvy a stále se na Vás bude vztahovat případná povinnost k úhradě smluvní pokuty či úroků z prodlení. Poškozené straně bude také stále zachována možnost od smlouvy odstoupit z důvodu prodlení s plněním smlouvy. Konkrétní smlouva může dopady vyšší moci upravovat odchylně, je nezbytné se vždy řídit ustanoveními smlouvy.

DAŇOVÁ AGENDA

Lze později odvádět DPH, pokud mi z důvodů souvisejících s aktuální situací a krizových opatření můj obchodní patrner neuhradí či později uhradí faktury?

Pozdější úhrada faktury bohužel automaticky neznamená možnost pozdější úhrady DPH; a ani stávající opatření vlády ČR tuto možnost jako automatickou nezavádí. Lze nicméně nyní zcela bez poplatku podávat žádosti o posečkání nebo splátkování daně a žádosti o prominutí úroku z prodlení u jakékoli daně. V případě, že je doložena souvislost s koronavirem (karanténa, omezení provozu apod.), mělo by být vyhověno, a tento postup doporučujeme.

Pokud si jako pronajímatel dohodnu se svým nájemcem z důvodu stávající sitauce pozdější úhradu nájemného a nájemné fakturuji s DPH, znamená to automaticky, že i DPH mohu FÚ hradit později?

Dohoda o pozdější platbě nájemného neposouvá splatnost DPH z faktur na dané nájemné. Nicméně pokud se jedná o důvody související s aktuální situací, lze požádat FÚ o možnost úhrady DPH později, a lze předpokládat, že bude pravděpodobně vyhověno. Rovněž lze požádat o prominutí úroku z prodlení za pozdější úhradu daně, a i zde lze očekávat v případě doložení souvislosti se stávajícími krizovými opatřeními, že bude vyhověno.

Mám jako OSVČ nárok na kompenzaci dopadů krizových opatření na své podnikání?

Ano, byl již schválen tzv. kompenzační bonus pro OSVČ, ve výši 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období (toto je 12. března až 30. dubna 2020; max. částka bonusu je 25.000 Kč). Žádosti se podávají na Váš místně příslušný FÚ, a nárok na bonus mají OSVČ které nemohly samostatnou výdělečnou činnost zcela nebo z části vykonávat v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření - typickými důvody tedy jsou nutnost uzavřít provozovnu či omezit její provoz, vlastní karanténa či karanténa zaměstnanců, péče o dítě, omezení či přerušení dodávek služeb či zboží potřebných pro provoz.

SOUDNÍ ŘÍZENÍ A INSOLVENCE

Platí stále nárok na náhradu škody vzniklé v souvislosti s opatřeními vlády, zejm. s ohledem na změnu režimu nouzového stavu i prohlášení některých politiků?

Ano, i nadále zastáváme právní názor, že tyto nároky bude možné po státu nárokovat. Za předpokladu, že byl nouzový stav platně vyhlášen, lze náhradu škody vůči státu můžete uplatnit již nyní, a to za období od 14. března 2020 od 6:00 hod. do 24. března 2020 do 6:00 hod. Náhradu škody za uvedené období bude třeba uplatnit a to u Ministerstva vnitra ČR, a to nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy se podnikatel o škodě dozvěděl (tj. prakticky od okamžiku vzniku škody), nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Co se týká nároků na náhradu škody za období od 24. března 2020 od 6:00 hod, kdy jednotlivá omezení byla vydána již formou mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, i zde bude možné uplatnit nároky na náhradu škody stejnou cestou. Důležitá je aktuálně otázka přípravy podkladů osvědčující výši vzniklé škody, a to jak skutečné, tak případně i ušlého zisku. Velmi aktuálním tématem se nyní stává vzhledem k množství podaných žalob i otázka platnosti vyhlášení nouzového stavu, případně otázka adekvátnosti rozsahu omezení s nouzovým stavem spojených. I zde pak vzniká nárok na náhradu škody po státu.

Budou se konat ústní jednání před soudy v nouzového stavu?

Pokud nebude konkrétní jednání přímo odročeno, je třeba počítat s tím, že se standardně koná, nicméně Ministerstvo spravedlnosti ČR vydalo doporučení, aby soudy ústní jednání odročovaly, pokud to povaha věci připouští a věc snese odkladu, a to alespoň na měsíc květen a později. Soudy se tímto doporučením v maximální možné míře řídí, odročují aktuálně i jednání nařízená na měsíc duben 2020. Nejméně do konce dubna či podstatného uvolnění přijatých omezení tak lze předpokládat konání ústních jednání spíše jen v neodkladných případech.