INSOLVENCE a její řešení v období koronaviru

Platí stále nárok na náhradu škody vzniklé v souvislosti s opatřeními vlády, zejm. s ohledem na změnu režimu nouzového stavu i prohlášení některých politiků?

Ano, i nadále zastáváme právní názor, že tyto nároky bude možné po státu nárokovat. Za předpokladu, že byl nouzový stav platně vyhlášen, lze náhradu škody vůči státu uplatnit již nyní, a to za období od 14. března 2020 od 6:00 hod. do 24. března 2020 do 6:00 hod. Náhradu škody za uvedené období bude třeba uplatnit u Ministerstva vnitra ČR, a to nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy se podnikatel o škodě dozvěděl (tj. prakticky od okamžiku vzniku škody), nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škodu zaniká. Co se týká nároků na náhradu škody za období od 24. března 2020 od 6:00 hod, kdy jednotlivá omezení byla vydána již formou krizových opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, i zde bude možné uplatnit nároky na náhradu škody stejnou cestou. Důležitá je aktuálně otázka přípravy podkladů osvědčující výši vzniklé škody, a to jak skutečné, tak případně i ušlého zisku. K jistým modifikacím může dojít v případě, že v důsledku soudních žalob dojde k úspěšnému napadení platnosti vyhlášení nouzového stavu, ale i zde budou případně existovat právní nástroje pro uplatnění nároku na náhradu vzniklé škody po státu. V této souvislosti je potřeba rovněž vnímat, že pokud podnikatel přijme nějakou formu státní podpory, může související smluvní dokumentace obsahovat vzdání se nároku na náhradu škody vůči státu (jako je tomu např. v programu Antivirus). Vzhledem k rychlému vývoji situaci samozřejmě bedlivě monitorujeme.

Budou se konat ústní jednání před soudy v nouzového stavu?

Pokud nebude konkrétní jednání přímo odročeno, je třeba počítat s tím, že se standardně soudní jednání koná. V současnosti se soudy stále většinově řídí doporučením Ministerstva spravedlnosti ČR, aby soudy ústní jednání odročovaly, pokud to povaha věci připouští a věc snese odkladu, a to alespoň na měsíc květen a později. I během měsíce května 2020, resp. nejméně do ukončení nouzového stavu tak lze předpokládat konání ústních jednání spíše kvůli zachování vazebních a jiných předepsaných lhůt.

Může věřitel během epidemie podat insolvenční návrh na dlužníka?

Věřitel, který nestihl podat na dlužníka insolvenční návrh do 23. dubna 2020, může podat insolvenční návrh na dlužníka nejdříve až 1. září 2020. Samozřejmě to bude platit pouze za podmínky, že Parlament ČR moratorium na věřitelské insolvenční návrhy ještě dodatečně neprodlouží.

Jak může věřitel vymáhat svou pohledávku, když nemůže podat na dlužníka insolvenční návrh?

Lex Covid nebrání věřiteli vymáhat pohledávku mimo insolvenční řízení, přičemž bude platit heslo "nejrychlejší bere vše". Je potřeba si rovněž uvědomit, že promlčecí lhůty k neuhrazeným pohledávkám i nadále běží a nejsou aktuálními legislativními změnami nijak dotčeny. Určitým omezením v závodě věřitelů může být zákaz provádění (nikoliv nařízení) mobiliárních exekucí a exekucí prodejem nemovitých věcí, který platí zatím do 30. června 2020. V této souvislosti doporučujeme průběžně sledovat další změny v exekucích, protože v současnosti je v Poslanecké sněmovně projednáváno několik změn exekucí, mimo jiné např. i návrh na zastavení bezvýsledných exekucí po třech letech ze zákona, pokud věřitel nedoplatí zálohu na náklady na pokračování exekučního řízení.

Jak se dotkne epidemie koronaviru probíhajících reorganizací?

Dlužníkovi, který se nachází v reorganizaci (s pravomocně schváleným reorganizačním plánem nejpozději do 12. března 2020), může soud na jeho žádost přerušit plnění reorganizačního plánu, a to na dobu platnosti opatření vlády a Ministerstva zdravotnictví k zamezení šíření onemocnění COVID-19 (dále jen mimořádné opatření vlády) a 6 měsíců poté, nejdéle však do konce roku 2020. Zákon nestanoví soudu pro takové rozhodnutí prakticky žádné mantinely.

Věřitelé se nemohou domáhat žádným způsobem plnění svých pohledávek zahrnutých do reorganizačního plánu, jehož plnění bude soudem přerušeno, a to ani tehdy ne, kdyby se zhoršovala dobytnost pohledávek. Věřitele v takovém případě mohou pouze apelovat na rozumnou úvahu soudu, aby přijmul účinné opatření k ochraně jejich oprávněných zájmů.

Má dlužník během epidemie koronaviru povinnost podat na sebe insolvenční návrh?

Povinnost dlužníka - podnikatele podat na sebe insolvenční návrh, je-li v úpadku, byla dočasně suspendována. Uvedená úleva platí po dobu platnosti mimořádných opatření vlády a 6 měsíců poté, tj. zatím nejméně do konce října 2020 a nejdéle do konce roku 2020.

Uvedenou úlevu nemohou uplatnit dlužníci, kteří se dostali do úpadku již před přijetím prvního mimořádného opatření vlády (tj. před 3. březnem 2020), ale ani dlužníci, kteří se dostali do úpadku sice později, ale "převažující příčinou úpadku" u nich nebyla okolnost, která by "souvisela" s některým mimořádným opatřením vlády a která by dlužníkovi alespoň "podstatně ztěžovala" plnění jeho peněžitých dluhů. Z této výjimky mimo jiné vyplývá, že uvedená úleva se nevtahuje na dlužníky, kteří by se dostali do úpadku vlivem epidemie COVID-19 i bez mimořádných opatření vlády.

Jaká rizika jsou pro dlužníka spojena s nepodáním insolvenčního návrhu?

Pokud se dlužník rozhodne využít uvedené úlevy a nepodá na sebe insolvenční návrh, musí pamatovat na to, že uvedené úleva nic nemění na sankcích stanovených zákonem obchodních korporací pro členy statutárního orgánu upadnuvšího dlužníka (tj. zejména ručení za závazky dlužníka a povinnost vrátit odměny za 2 roky před pravomocným rozhodnutím soudu o úpadku zpětně). Uvedená úprava nemění ani nic na tom, že dlužník, resp. členové jeho statutárního orgánu se mohou i nadále dopustit některého z úpadkových trestných činů (zejména trestné činy zvýhodnění věřitele a způsobení úpadku). Pokračování provozu podniku dlužníka v úpadku bez zahájení insolvenčního řízení způsobem, kdy by se dlužník těmto negativním následkům vyhnul, bude prakticky téměř nemožné.

Uvedená změna dlužníkovi v úpadku nebrání, aby na sebe insolvenční návrh podal dobrovolně, a v mnoha případech to bude i jediné rozumné řešení. Jedině včasným podáním insolvenčního návrhu může dlužník, resp. jeho statutární orgán minimalizovat výše uvedená právní rizika.

Lze provádět během epidemie koronaviru exekuce?

Exekuce lze i nadále nařizovat a provádět s určitými výjimkami.
Do konce června 2020 nelze provádět exekuce prodejem movitých věcí a vyklizením nemovitých věcí, v nichž má dlužník trvalé bydliště.

Byla zvýšena minimální hranice pohledávek, pro které lze provézt dražbu nemovitých věcí, v nichž má dlužník trvalé bydliště, a to z 30 tis. Kč na 100 tis. Kč.

S platností do konce roku 2020 byla zvýšena finanční částka na účtu dlužníka, na kterou nelze vést exekuci, a to z dvojnásobku životního minima na čtyřnásobek životního minima (cca 15 tis. Kč).

S platností do konce června 2020 byly zastropovány veškeré sankce z prodlení, která nastala po 12. březnu 2020 z důvodu mimořádných opatření při epidemii koronaviru, a to do výše zákonného úroku z prodlení (tj. 10 % p.a.).

Co změnilo rozhodnutí Městského soudu v Praze, které zrušilo čtyři krizová opatření Ministerstva zdravotnictví ČR?    

"Dne 23. dubna 2020 zrušil Městský soud v Praze celkem čtyři krizová opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, a to s účinností od 27. dubna 2020 (dále jen „Rozhodnutí Městského soudu“). Jednalo se o opatření, která zakazovala maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, a dále o opatření, která zakazovala volný pohyb osob na území celé České republiky. Rozhodnutí Městského soudu v Praze je již pravomocné, nicméně může být napadeno kasační stížností. 

Důsledkem Rozhodnutí Městského soudu je splnění podmínky pro uplatnění náhrady škody po státu způsobenou nezákonným rozhodnutím dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon o odpovědnosti státu za škodu).

Dotčené osoby, především podnikatelé, budou mít z tohoto důvodu s vysokou pravděpodobností nejen nárok na náhradu skutečné škody způsobené předmětnými zrušenými opatřeními včetně provozních nákladů, ale budou moci navíc požadovat i ušlý zisk. Zde však budou muset v konečné fázi soudy konkrétně posoudit, jaké škody byly skutečně těmto dotčeným subjektům způsobeny nezákonnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví ČR a jaká část byla způsobena přímo v důsledku pandemie coronaviru jako takové."

Bude možné se i nadále domáhat smluvních úroků z prodlení ve stranami sjednané výši?    

Dne 24. dubna 2020 nabyl účinnosti zákon č. 191/2020 Sb., označovaný také jako tzv. lex covid. Cílem tohoto zákona je přijetí několika zmírňujících opatření, konkrétně např. i opatření uvedeného v ustanovení v jeho § 29, které dočasně ruší možnost požadovat smluvní úrok z prodlení ve vyšší částce, než činí současný zákonný úrok z prodlení. Toto zproštění se hrazení smluvních pokut ve vyšších částkách se vztahuje na jakékoliv prodlení dlužníka, které nastalo ode dne 12. března 2020, pokud dlužník prokáže, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření znemožnilo či podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Toto pravidlo se však nepoužije na závazky ze smluv uzavřených až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž platí do 30. června 2020.