Možné negativní důsledky poskytnutí podpory z programu Antivirus

Zaměstnavatelům, kteří byli nuceni uzavřít či omezit svůj provoz v důsledku šíření nákazy COVID-19, má být státem částečně kompenzována úhrada náhrad mezd jejich zaměstnanců, kdy konkrétním důvodům, pro které je náhrada mezd státem vyplácena, jsme se věnovali již v jednom z našich článků.

Stát má tímto programem podpory zaměstnanosti pod názvem Antivirus alespoň zčásti zaměstnavatelům refundovat náhrady mezd vyplacené zaměstnancům, kteří nemohli v důsledku vládních opatření pracovat. V rámci programu Antivirus mohou zaměstnavatelé žádat o příspěvky na náhradu mzdy zaměstnanců ve výši od 60 % do 80 % vyplacené náhrady mzdy, přičemž výše příspěvku se odvíjí o konkrétního důvodu překážky v práci.

Zaměstnavatelé jakožto žadatelé této podpory musí pro vyhovění jejich žádosti předložit stanovené dokumenty, kterými jsou vedle samotné žádosti ještě dohoda o poskytnutí příspěvku, smlouva o zřízení bankovního účtu, případně oficiální bankou vystavené potvrzení o vedení bankovního účtu, na který má být podpora vyplacena, a případně plná moc k zastupování.

Text dohody o poskytnutí příspěvku však není žadateli před podáním žádosti znám, generuje se automaticky až po vyplnění žádosti. Z tohoto důvodu si Vás naše kancelář dovoluje upozornit na obsah samotné dohody o poskytnutí příspěvku, a to konkrétně na čl. IX – Narovnání. Tento článek totiž prakticky zbavuje zaměstnavatele, tedy žadatele o příspěvek, možnosti uplatnit po státu náhradu škody ve zbylé části náhrad mezd, na které příspěvek v rámci programu Antivirus neobdrží.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé si o příspěvek na náhrady mezd v rámci programu Antivirus žádají v situaci, kdy jsou s největší pravděpodobností ve finančním a časovém presu, může se stát, že si obsah samotné dohody o poskytnutí příspěvku důkladně nenastudují a ustanovení čl. IX jim může při podání žádosti zcela uniknout.

Jak uvádíme výše, text dohody je určen pouze jednou smluvní stranou – Českou republikou (tou silnější), a pokud má zaměstnavatel o poskytnutí příspěvku zájem, je nucen znění dohody v jednostranně stanoveném znění bez výhrad přijmout. Jedná se tedy o tzv. formulářovou neboli adhézní smlouvu.

Zastáváme však názor, že takovéto ujednání bude naplňovat znaky § 1800 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, neboť pro žadatele jakožto pro slabší stranu, které byl text dohody automaticky vygenerován, je takové ujednání zvláště nevýhodné, a tedy i neplatné.

Co se pak týká zbylé části náhrad mezd zaměstnanců, kterou zaměstnavatelé hradí výlučně ze svých vlastních zdrojů, v úvahu přichází možnost požadovat tuto zbylou část po státu jako náhradu škody jim vzniklé v důsledku zavedení vládních opatření. Dle ustanovení § 36 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, má stát povinnost nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými dle krizového zákona. Této odpovědnosti se stát může zprostit jen tehdy, pokud prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám. Dle našeho názoru se stát nemůže jednoznačně zprostit odpovědnosti k náhradě škody ani tehdy, pokud byla omezení jednotlivých provozoven po 24. březnu 2020 vydána formou mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví ČR. Je však třeba nejprve posoudit, zda jsou opatření Vlády ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR platná či zda jsou v rozporu s ústavním pořádkem, neboť od tohoto posouzení se bude samotná náhrada škody a nárok na ni odvíjet. O našem stanovisku k možnému uplatnění náhrady škody Vás tedy budeme ještě průběžně informovat.

V případě Vašich otázek, např. jak se na stát s náhradou škody obrátit již nyní, nás neváhejte kdykoliv kontaktovat.