Vlivy nouzového stavu na obchodní činnost

25.3.2020

Vážení klienti, dovolte nám Vás touto cestou hromadně informovat, že poradenská společnosti SAMAK nadále funguje ve 100% režimu a jsme tu pro Vás připraveni. 

Níže uvádíme vybrané klíčové oblasti, které většina z Vás zřejmě aktuálně řeší. V případě doplňujících dotazů jsme Vám k dispozici. Neváhejte nás kontaktovat - https://www.samak.cz/kontakt. 

 

SMLUVNÍ VZTAHY

Jak vyvolat jednání o podmínkách již uzavřené smlouvy?

Pokud v důsledku vyhlášení nouzového stavu dojde k podstatné změně okolností a mezi právy a povinnostmi stran vznikne zvlášť hrubý nepoměr (např. výrazné zvýšení nákladů na plnění, dlouhodobá nemožnost využívání služeb), má strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o podmínkách již uzavřené smlouvy. K obnovení jednání o podmínkách smlouvy musí dojít nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se strana dozvěděla o podstatné změně okolností vedoucích ke zvlášť hrubému nepoměru mezi právy a povinnostmi stran. Na žádost strany je druhá strana povinna jednání o podmínkách již uzavřené smlouvy zahájit a vést. Pokud jednání nevedou k dohodě nebo druhá strana odmítá jednat, může se kterákoli ze stran obrátit na soud, který může smlouvu změnit nebo i zrušit. Po dobu jednání o podmínkách již uzavřené smlouvy stále trvají závazky ze smlouvy, které je třeba plnit.

V důsledku stávající situace nemůžete pokračovat ve sjednaných dodávkách, jste v prodlení s plněním smlouvy?

Epidemii koronaviru COVID-19 a s ní spojená opatření je v aktuální situaci možné považovat za překážku zabraňující řádnému plnění povinností ze smlouvy obecně označovanou jako tzv. „vyšší moc“. Vyšší moc nemá obecně žádný vliv na povinnost stran plnit závazky ze smlouvy, pokud tedy strana neplní své závazky včas, dostává se do prodlení. Druhé straně může z důvodu prodlení vzniknout škoda. Povinnosti uhradit poškozené straně vzniklou škodu je možné se zprostit právě z důvodu vyšší moci. Zproštění se odpovědnosti za škodu však obecně nezbavuje povinnosti uhradit smluvní pokutu dle smlouvy. Konkrétní smlouva může dopady vyšší moci upravovat odchylně, v takovém případě je nezbytné se vždy řídit ustanoveními smlouvy.   

 

FINANCOVÁNÍ

Jaké jsou další možnosti státní podpory po vyčerpání programu Úvěr COVID I?

Českomoravská záruční a rozvojová banka připravuje navazující formy podpory malým a středním podnikatelům prostřednictvím zapojení komerčních bank. V rámci programu COVID II bude ČMZRB podnikatelům poskytovat záruky za provozní úvěry od komerčních bank. Záruky budou poskytovány včetně finančního příspěvku na úhradu úroků. Úvěry zaručené ze strany ČMZRB bude možné využít výhradně na úhradu provozních výdajů. Zahájení programu se očekává v horizontu dvou týdnů.

Je věřitel oprávněn uplatňovat veškeré sankční mechanismy sjednané v úvěrové smlouvě?

Aktuální situaci lze označit za případ vyšší moci, která nicméně nevede k prodloužení sjednaných lhůt pro plnění. Věřitel je tedy v případě prodlení oprávněn požadovat například smluvní pokutu či úrok z prodlení, lze se však zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou věřiteli prodlením. Dokud nebudou přijata plošná opatření, která povedou ke zmírnění dopadů na dlužníky, je nutné komunikovat případnou platební neschopnost věřitelům včas a jednat o změnách ve sjednaných splátkových kalendářích.

 

DAŇOVÁ AGENDA

Jaké úlevy v oblasti daně z příjmů jsou aktuálně platné?

Schválena je možnost pozdějšího podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob (do 1. 7. 2020), což znamená i možnost pozdější úhrady případného doplatku daně. O toto není nutné žádat, tato možnost platí automaticky.

Je možno později podávat i přiznání k DPH?

Ne, výše popsaná úleva se týká pouze přiznání k dani z příjmů. Nicméně u DPH je zde úleva u kontrolního hlášení, kdy v případě pozdního podání pro období od 1. března do 31. července 2020, pokud bude prokázána spojitost s koronavirem (např. onemocnění nebo karanténa), bude prominuta sankce (pokuta).

Je možno platit daně později?

Úleva je nyní pouze pro platbu daně z příjmů za rok 2019 (možnost doplatit až do 1. 7. 2020). nicméně aktuálně lze zcela bez poplatku podávat žádosti o posečkání nebo splátkování daně a žádosti o prominutí úroku z prodlení u jakékoli daně. V případě, že je doložena souvislost s koronavirem (karanténa, omezení provozu apod.), mělo by být vyhověno.

Jsou nějaké další formy daňové podpory zvažovány?

Ano, jako významné a zajímavé lze zmínit zvažovanou možnost, kdy pokud by firma či podnikatel vykázali za rok 2020 daňovou ztrátu, tak tuto by bylo možno zpětně uplatnit na případný zisk za rok 2019, a tím obdržet zpět již dříve zaplacenou daň. Dále je navrhován rovněž plošný posun pro platby daně z nabytí nemovitých věcí, do 1. 7. 2020.

Jsou nějaké úlevy u sociálního a zdravotního pojištění?

Aktuálně je navrhována podpora OSVČ v podobě prominutí záloh na půl roku počínaje březnem 2020. U firem/zaměstnavatelů je zatím v tomto směru platná dá se říci související podpora v podobě kompenzace části platů (80%) v případě provozů, které byly povinně uzavřeny z důvodu opatření vlády.

 

FINANČNĚ-EKONOMICKÁ ANALÝZA

Je možné vyčíslit, jaký vliv bude mít stávající situace na hodnotu mé společnosti?

Ano, v případě plné součinnosti majitele / majitelů jsme schopni na základě poskytnutí požadovaných dokumentů zpracovat finanční analýzu, která objasní, zda a jakým způsobem se současná situace projeví na aktuální hodnotě společnosti.

Můžou důsledky současné situace zapříčinit ekonomický úpadek mojí společnosti?

Ano - i s touto eventualitou je v případě některých typů firem počítat. Současná opatření v rámci nouzového stavu budou mít na nejvíce zasažené podniky (například v oblasti gastronomie nebo hoteliérství) výrazně negativní ekonomický dopad. Očekávat lze především prudký propad tržeb, sníženou schopnost likvidity a solventnosti a zvýšení závazků vůči věřitelům (dodavatelé, banky, zaměstnanci, stát a další). Uvedené ekonomické i jiné dopady však bude možné různými způsoby zmírnit (viz další body tohoto newsletteru).

 

PRACOVNĚPRÁVNÍ AGENDA

Může mi zaměstnavatel nařídit čerpání dovolené, pokud pro mě nyní nemá práci?

Vzhledem k tomu, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, je možné, aby v situaci, kdy nemá pro zaměstnance dostatek práce, nařídil na tuto dobu zaměstnanci čerpání dovolené. Podmínkou však je, aby dobu čerpání dovolené zaměstnanci písemně oznámil alespoň 14 dní předem a neurčil čerpání dovolené na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo je v karanténě.

Může mi zaměstnavatel nařídit podrobit se testu na COVID-19?

Nikoliv. Zaměstnavatel je však povinen předcházet rizikům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a je proto oprávněn vyzvat zaměstnance, aby se podrobil vyšetření u poskytovatele pracovnělékařských služeb (tj. mimořádné lékařské prohlídce dle § 12 vyhlášky o pracovnělékařských službách). Naopak s účinností od 16. 3. 2020, 00:00 hod. není u zaměstnanců třeba provádět periodické lékařské prohlídky ve smyslu ustanovení § 11 výše zmíněné vyhlášky.

 

NÁHRADA ŠKODY

Je možno požadovat náhradu škody po státu v souvislosti s nařízeným nouzovým stavem?

Ano, je možné takováto práva vůči státu nárokovat. V současné době přichází v úvahu nárok na náhradu škody vůči státu dle § 36 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). V této souvislosti bude zásadní prokázání výše škody a příčinná souvislost jejího vzniku s vyhlášením nouzového stavu. Aktuálně se objevuje i otázka, zda byl nouzový stav vůbec vyhlášen platně, potom přichází v úvahu i uplatnění náhrady škody vůči státu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, což může mít dopad na lhůty pro uplatnění nároků a způsob jejich uplatnění, zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím stanoví pro uplatnění náhrady škody zcela odlišné podmínky.

Zásadní ovšem je, že dle krizového zákona je nutné nárok na náhradu škody uplatnit nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy se podnikatel o škodě dozvěděl (tj. prakticky od okamžiku vzniku škody) písemně u Ministerstva vnitra ČR, nejdéle však do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Shora uvedenou problematiku budeme tedy i nadále monitorovat a naše stanovisko postupně upřesňovat.

 

VALNÁ HROMADA

Může se v době nouzového stavu konat valná hromada obchodní společnosti?

Z obsahu postupně vydávaných krizových opatření je třeba uzavřít, že v současnosti (do 1. dubna 2020, nebude-li rozhodnuto o dalším prodloužení) se valné hromady obchodních společností konat nesmí, neboť je zakázán volný pohyb osob na území celé České republiky a výjimka spočívající v možnosti konání schůzí, zasedání a podobných akcí soukromých osob, které se konají na základě zákona, nebyla do příslušného usnesení vlády zakotvena. 

V případě, že je nezbytné, aby valná hromada v současné chvíli o něčem rozhodla, doporučujeme využít technických prostředků či rozhodovat mimo valnou hromadnou, tzv. per rollam. Zda jsou uvedené alternativní způsoby rozhodování valné hromady možné, je třeba posoudit v každém jednotlivém případě podle formy obchodní společnosti a obsahu jejího zakladatelského dokument (společenské smlouvy či stanov). Hlasování s využitím technických prostředků (například prostřednictvím videokonference) musí být umožněno a upraveno zakladatelským právním jednáním obchodní společnosti, hlasování či per rollam, tedy korespondenčním hlasováním, je u společnosti s ručením omezeným umožněno vždy, nezakazuje-li ho společenská smlouva, a u akciové společnosti musí být výslovně umožněno ve stanovách. 

Sankcí za porušení zákazu stanoveného krizovým opatřením je pokuta podle krizového zákona, která může být uložena v případě fyzických osob až do výše 2 000 000 Kč a v případě právnických osob do výše 3 000 000 Kč. Současně může na obchodní společnost pořádající valnou hromadu dopadnout riziko neplatnosti rozhodnutí orgánu z důvodu rozporu se zákonem.