Změny v insolvencích v souvislosti s COVID-19

Obě komory Parlamentu ČR schválily změnu insolvenčního zákona, která se snaží regulovat některá pravidla insolvencí v souvislosti s epidemií koronaviru.

Touto změnou nebyla nijak dotčena definice úpadku dlužníka, tedy i nadále platí, že dlužník je v úpadku:

• má-li alespoň 2 věřitele, kterým dluží alespoň 30 dnů po splatnosti, a tyto peněžité dluhy není schopen plnit (tzv. platební neschopnost), nebo
• je-li dlužník - podnikatel předlužen (tzv. předlužení).

Rovněž změnou nebyly dotčeny pozitivní ani negativní právní domněnky úpadku, tj. ani nejčistější domněnka úpadku dlužníka v případě, že dlužník neplní své peněžité dluhy pod dobu delší 3 měsíců po lhůtě jejich splatnosti.

Práva věřitelů na uplatnění pohledávek v insolvenci jsou dočasně omezena

Věřitel, který nestihl podat na dlužníka insolvenční návrh do dne předcházejícímu vyhlášení změny zákona ve Sbírce listin, bude moci podat insolvenční návrh na dlužníka nejdříve až 1. září 2020. Samozřejmě to bude platit pouze za podmínky, že Parlament ČR moratorium na věřitelské insolvenční návrhy ještě dodatečně neprodlouží. 

Uvedená změna nebrání věřiteli vymáhat pohledávku mimo insolvenční řízení, přičemž bude platit heslo "nejrychlejší bere vše". Je potřeba si rovněž uvědomit, že promlčecí lhůty k neuhrazeným pohledávkám i nadále běží a nejsou aktuálními legislativními změnami nijak dotčeny. Určitým omezením v závodě věřitelů může být zákaz provádění (nikoliv zákaz nařízení) mobiliárních exekucí a exekucí prodejem nemovitých věcí, který platí zatím do 30. června 2020. V této souvislosti doporučujeme průběžně sledovat další změny v exekucích, protože v současnosti je v Poslanecké sněmovně projednáváno několik změn exekucí, mimo jiné i návrh na zastavení bezvýsledných exekucí po třech letech ze zákona, pokud věřitel nedoplatí zálohu na náklady na pokračování exekučního řízení.   

Práva věřitelů v reorganizaci jsou rovněž dočasně omezena 

Dlužníkovi, který se nachází v reorganizaci (s pravomocně schváleným reorganizačním plánem nejpozději do 12. března 2020), může soud na jeho žádost přerušit plnění reorganizačního plánu, a to na dobu platnosti opatření vlády a Ministerstva zdravotnictví k zamezení šíření onemocnění COVID-19 (dále jen mimořádné opatření vlády) a 6 měsíců poté, nejdéle však do konce roku 2020. Zákon nestanoví soudu pro takové rozhodnutí prakticky žádné mantinely.  

Věřitelé se nebudou moci domáhat žádným způsobem plnění svých pohledávek zahrnutých do reorganizačního plánu, jehož plnění bude soudem přerušeno, a to ani tehdy ne, pokud by se zhoršovala dobytnost pohledávek. Věřitele v takovém případě mohou pouze apelovat na rozumnou úvahu soudu, aby přijmul účinné opatření k ochraně jejich oprávněných zájmů.      

Dlužník sice dočasně nemusí na sebe podat insolvenční návrh, není to ale bez rizika

Parlament ČR dočasně suspendoval povinnost dlužníka - podnikatele podat na sebe insolvenční návrh, je-li v úpadku. Uvedená úleva má platit po dobu platnosti mimořádných opatření vlády a 6 měsíců poté, tj. zatím nejméně do konce října 2020 a nejdéle do konce roku 2020. 

Uvedenou úlevu nemohou uplatnit dlužníci, kteří se dostali do úpadku již před přijetím prvního mimořádného opatření vlády (tj. před 3. březnem 2020), ale ani dlužníci, kteří se dostali do úpadku sice později, ale "převažující příčinou úpadku" u nich nebyla okolnost, která by "souvisela" s některým mimořádným opatřením vlády a která by dlužníkovi alespoň "podstatně ztěžovala" plnění jeho peněžitých dluhů. Z této výjimky mimo jiné vyplývá, že uvedená úleva se nevztahuje na dlužníky, kteří by se dostali do úpadku vlivem epidemie COVID-19 i bez mimořádných opatření vlády. 

Pokud se dlužník rozhodne využít uvedené úlevy a nepodá na sebe insolvenční návrh, musí pamatovat na to, že uvedené úleva nic nemění na sankcích stanovených zákonem obchodních korporací pro členy statutárního orgánu upadnuvšího dlužníka (tj. zejména ručení za závazky dlužníka a povinnost vrátit odměny za 2 roky před pravomocným rozhodnutím soudu o úpadku zpětně). Uvedená úprava nemění ani nic na tom, že dlužník, resp. členové jeho statutárního orgánu se mohou i nadále dopustit některého z úpadkových trestných činů (zejména trestné činy zvýhodnění věřitele a způsobení úpadku). Pokračování provozu podniku dlužníka v úpadku bez zahájení insolvenčního řízení způsobem, kdy by se dlužník těmto negativním následkům vyhnul, bude prakticky téměř nemožné.       

Uvedená změna dlužníkovi v úpadku nebrání, aby na sebe insolvenční návrh podal dobrovolně, a v mnoha případech to bude i jediné rozumné řešení. Jedině včasným podáním insolvenčního návrhu může dlužník, resp. jeho statutární orgán minimalizovat výše uvedená právní rizika.          

             V případě dotazů se na na nás neváhejte obrátit.