Nakládání s podílem v jednočlenné společnosti
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) upravuje v § 11 a násl. existenci jednočlenné společnosti. V souladu s § 11 ZOK může mít kapitálová společnost jediného společníka buď v důsledku založení jediným zakladatelem, nebo v důsledku soustředění veškerých podílů a účastnických cenných papírů (akcie, zatímní listy, poukázky na akcie) v rukou jediného společníka či akcionáře. Ustanovení § 14 ZOK dále stanoví, že v jednočlenné společnosti se nepřihlíží k ujednáním společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo zastavení nebo možnost přechodu podílu. Jaký dopad má toto ustanovení v praxi?
Obecně k převodu podílu v společnosti s ručením omezeným
V případě společnosti s ručením omezeným je rozlišováno mezi převodem podílu na jiného společníka a převodem podílu na třetí osobu. Obecně platí, že každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka. Oproti původní úpravě však již není možné tento převod ve společenské smlouvě vyloučit. ZOK umožňuje pouze podmínění převodu souhlasem některého z orgánu společnosti. V případě nečinnosti příslušného orgánu (zákon stanoví lhůtu 6 měsíců od uzavření smlouvy o převodu podílu), nebo nebude-li souhlas tímto orgánem udělen bez udání důvodu, má společník právo v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě ze společnosti vystoupit. Nutnou kogentní podmínkou vystoupení ze společnosti je úplné splnění vkladové povinnosti (§ 164 ZOK). Odlišně od zákonné úpravy však lze ve společenské smlouvě upravit lhůtu pro udělení souhlasu, jakož i následky jeho neudělení.
Jde-li o převod podílu na osobu od společníka odlišnou ZOK omezuje tento převod souhlasem valné hromady společnosti. Jedná se ale o dispozitivní ustanovení, jehož aplikaci je tak možno ve společenské smlouvě vyloučit.
Obecně k převodu akcií v akciové společnosti
Pravidla převoditelnosti podílu v akciové společnosti se liší dle formy akcií. V případě akcií na jméno a zaknihovaných akcií ZOK nijak jejich převoditelnost neomezuje. Jelikož se ale jedná o ustanovení dispozitivní, je možné do stanov zakotvit úpravu odlišnou. Například je možné podmínit převod souhlasem orgánu společnosti, vymezit za jakých podmínek je daný orgán povinen souhlas udělit či odepřít, nebo lze také omezit převoditelnost na stávající akcionáře atd. Pokud by však stanovy převod akcií na jméno či zaknihovaných akcií vyloučili, byly v této části neplatné.
Odlišně od společnosti s ručením omezeným je u akciové společnosti upravena nevyvratitelná domněnka souhlasu příslušného orgánu společnosti a povinnost společnosti odkoupit akcie. Nerozhodne-li příslušný orgán společnosti do 2 měsíců od doručení žádosti, platí, že souhlas byl udělen. Naopak pokud příslušný orgán společnosti souhlas udělit odmítne, aniž by byl povinen tak učinit, je společnost povinna odkoupit předmětné akcie za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu po doručení žádosti akcionáře. Toto pravidlo platí jak v případě, že stanovy vůbec neupravují podmínky, kdy je orgán povinen souhlas odepřít, tak i v případě kdy souhlas odmítne, ačkoliv nejde o případ, kdy k tomu je podle stanov povinen. Právo akcionáře na odkoupení akcií musí být uplatněno v prekluzivní lhůtě 1 měsíce ode dne rozhodnutí orgánu o odmítnutí souhlasu. Společnost je povinna návrh přijmout ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne jeho doručení. Pokud tak neučiní, může se akcionář domáhat uzavření smlouvy u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy byl doručen návrh na uzavření smlouvy.
Převod podílu v jednočlenné společnosti
Jak již bylo zmíněno výše, jediným ustanovením upravujícím převoditelnost podílu v jednočlenné společnosti je § 14 ZOK, dle kterého se po dobu kdy je společnost jednočlennou nepřihlíží k ujednáním společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují převoditelnost nebo zastavení nebo možnost přechodu podílu. Původní úprava v obchodním zákoníku (§ 115 odst. 2) jasně zakotvila, že podíl je v jednočlenné společnosti převoditelný za každých okolností. Zdá se vhodné, aby si jediný společník nemusel sám udělovat souhlas s převodem či zastavením podílu. Současná úprava však tuto logiku nabourává, když vylučuje pouze aplikaci smluvních omezení, nikoliv však omezení zákonných. Z tohoto pohledu je tato úprava problematická v případě zákonné podmínky souhlasu valné hromady s převodem podílu na třetí osobu ve společnosti s ručením omezeným.
Ve světle § 14 ZOK je proto pro zajištění neomezeně převoditelnosti podílu v jednočlenné společnosti nutné toto výslovně zakotvit do společenské smlouvy. Pokud danou situaci společenská smlouva nijak neupraví, bude k platnosti smlouvy o převodu podílu vyžadován souhlas jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady. Rozhodnutí je nutné vyhotovit ve formě notářského zápisu, a to vzhledem k § 172 odst. 1 ZOK, jelikož se jedná o rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva.
Mgr. Barbara Jarkovská, advokátní koncipientka
SAMAK právo & daně
