Procesní obrana vs. vzájemný návrh
Jaké jsou obecné rozdíly a co je vlastně čím? Čtěte více ...
Velmi často se můžeme v rámci soudního řízení setkat s tím, že žalovaný po zahájení soudního řízení tvrdí, že i on má vůči žalobci nějaký nárok.
Pro příklad si představme, že zhotovitel po dokončení stavby nedostal zaplaceno, a tak u soudu žaluje objednatele o zaplacení smluvené ceny díla. Objednatel u soudu potvrdí sjednanou výši díla, nicméně také uvede, že mu neodbornou činností zhotovitele vznikla škoda na majetku (pomiňme nyní, zda by se věc řešila odpovědností za vady díla, či nárokem na náhradu škody, což není jedno a to samé).
V této chvíli je třeba zjistit, zda objednatel takto uplatňuje vzájemnou žalobu či zda se jedná o procesní obranu. Nutno však říci, že jsem se v praxi mnohdy setkal se zaměňováním těchto pojmů, popřípadě vědomost, o něčem jako je procesní obrana, zcela absentovala. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen „OSŘ“) upravuje vzájemnou žalobu v § 97 a procesní obranu v § 98. Obecně lze říci, že vzájemnou žalobou uplatňuje žalovaný vůči žalobci svůj nárok, a to v řízení již před tím zahájeném žalobcem o jeho nároku vůči žalovanému. Vzájemná žaloba je de facto samostatnou žalobou, jako by ji žalovaný zahajoval z pozice žalobce v jiném samostatném řízení. Za vzájemnou žalobu se hradí soudní poplatek a platí pro ni obdobná pravidla jako pro žalobu samotnou (stavění promlčecí lhůty apod.). Soud se musí po podání takové vzájemné žaloby rozhodnout, zda věc projedná společně s žalobou podanou žalobcem, či zda věc vyloučí k samostatnému řízení.
V zásadě platí, že žalovaný v případě podání vzájemné žaloby neuznává nárok žalobce uplatněný jeho žalobou, ale říká, že on jediný je tady ten, kdo má na něco nárok. To však neplatí beze zbytku, jak je uvedeno níže. V případě, že žalovaný řekne, ano, žalobcův nárok vůči němu existuje, ale žalovaný má vůči žalobci také svoji pohledávku a tuto v řízení uplatní zápočtem (mohlo se tak stát, ale i již před zahájením řízení), pak se může jednat nikoliv o vzájemnou žalobu, ale o procesní obranu podle § 98 OSŘ. Bude tomu tak v případě, že pohledávka žalovaného, kterou v řízení uplatnil, nebude vyšší než původně žalovaná částka ze strany žalobce. Je nutno podotknout, že soud nemá možnost posoudit procesní obranu jako vzájemný návrh, pokud je částka (uplatněná procesní obranou) nižší nebo rovna žalované částce žalobce a současně, pokud byl učiněn onen kompenzační úkon (zápočet). Výhodou procesní obrany je například to, že se při jejím uplatnění neplatí soudní poplatek (jako je tomu u vzájemné žaloby) a také to, že soud nemůže procesní obranu vyloučit k samostatnému jednání.
Ve výše uvedeném názorném příkladu by to tedy bylo tak, že objednatel řekne u soudu ano, zhotovitel mi postavil dům, má právo na uhrazení ceny díla, ale jemu vznikla škoda ve výši nedosahující (nebo rovné) žalované částce a tuto započte. Soud by po posouzení existence a výše náhrady škody pravděpodobně posoudil situaci tak, že obě pohledávky započte ve výši, ve které se vzájemně kryjí, zanikají. Je třeba také pamatovat na skutečnost, že procesní obranu může žalovaný uplatnit pouze před meritorním rozhodnutím soudu prvního stupně, nikoliv tedy v odvolacím řízení. Pokud by žalovaný nechtěl žalobou uplatněný nárok uznat a přesto chtěl použít procesní obranu, je možné, aby procesní obranu uplatnil jako tzv. eventuální, teprve pro případ, že by soud posoudil nárok žalobce jako oprávněný. Pro zajímavost uvádím výběr z judikatury vztahující se k procesní obraně. Dle usnesení Vrchního soudu v Praze z 27. října 1994, sp.zn. 5 Cmo 76/94 o vzájemný návrh jde jedině tehdy, pokud by odpůrce (žalovaný) uplatnil více než uplatnil navrhovatel (žalobce), a to ještě jen v té části, která žalovanou částku převyšuje. Dle rozsudku Nejvyššího soudu z 2. června 1998, sp.zn. 2 Cdon 1506/96 procesní obranu lze uplatnit i v případě, že částka takto uplatněná je předmětem jiného řízení před soudem.
SAMAK právo & daně
