Dne 11. ledna 2023 rozhodl velký senát civilního kolegia Nejvyššího soudu o zásadní změně v dosavadní praxi posuzování soudní moderace smluvních pokut.
Soudy by se v této věci již neměly zabývat nepřiměřeností ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřeností konkrétního nároku na smluvní pokutu.
Jak se tedy konkrétně změní postup obecných soudů při posuzování moderace smluvních pokut?
Nejvyšší soud instruuje, aby se obecné soudy zaměřily především na to, jakou funkci měla pokuta reálně plnit, tedy s přihlédnutím k § 555 NOZ. Vzhledem k těmto zjištěným informacím je třeba dále přistoupit k posouzení konkrétních okolností. V tomto kroku dochází k zásadní změně v porovnání s dosavadní praxí. Soudům je totiž uloženo zabývat se všemi okolnostmi konkrétního případu, tedy okolnostmi danými v době sjednávání smluvní pokuty, v době porušení smluvní pokuty i v pozdější době, jsou-li s porušením spjaty. Po zvážení všech relevantních okolností soud rozhodne o přiměřenosti výše smluvní pokuty. Soud výši smluvní pokuty ponechá, pokud dojde k závěru, že je přiměřená nebo že není schopen k takovému závěru dojít. Pokud soud učiní opačný právní závěr, smluvní pokutu sníží na přiměřenou výši, s přihlédnutím k jejím dříve zjištěným funkcím.
S měnícím se právním klimatem se nutně mění i celkový výklad obsahově totožných ustanovení a téma soudní moderace smluvních pokut je toho ideálním příkladem. Prozatím je jen otázkou dohadů a času, jak se s novou interpretací § 2051 NOZ vypořádají obecné soudy a zda předmětné rozhodnutí spustí dominový efekt měnících se výkladů a další podobná rozhodnutí na sebe nenechají dlouho čekat.
